Blog dosud nebyl aktivován. Jako potvrzení Vám byl odeslán e-mail, obsahující aktivační klíč. Pokud jste vlastníkem tohoto blogu a nedostali jste aktivační e-mail, nebo jste jej omylem smazali, přihlaste se prosím a nechte si jej poslat znovu.

Září 2009

Jezevčík dlouhosrstý trpasličí

28. září 2009 v 20:18 | Anča |  Psi,fenky a štěňata
Obrázek se otevře do nového okna Jezevčík je všestranný lovecký pes, který byl vyšlechtěn v Německu. Jezevčíky dělíme podle velikosti na:
- standardní
- králičí
- trpasličí
a dále podle druhu srsti na:
- hladkosrsté
- dlouhosrsté
- hrubosrsté
Nejstarší zmínky o jezevčících jsou ze 14. - 15 stol. a zcela bezvýhradně se týkají hladkosrstého jezevčíka, který je pravděpodobně přímým příbuzným basetů a pinčů. Hladkosrstý jezevčík se řadí k nejstarším německým loveckým psům. Přibližně o sto let později se k hladkosrstému jezevčíkovi přikřížil španěl a vznikl dlouhosrstý jezevčík. Vznik drsnosrstého jezevčíka, se datuje o dalších sto let později - kdy byl v 17. - 18. stol. k hladkosrstému jezevčíkovi přikřížen knírač a Dandie dinmond teriér.

Jezevčíci jsou velmi chytří s velkým rozsahem uplatnění při lovu. Jsou výborní stopaři a osvědčili se i při práci na barvě. Stopu hlásí pronikavým nezaměnitelným štěkotem. Díky svému dlouhému tělu a krátkým nohám jsou výborní i při práci pod zemí.

V současné době je jezevčík využíván nejen jako
lovecký pes, ale hlavně jako společník a rodinný pes.
Jezevčík miluje společnost své rodiny a dlouhé procházky.

Péče o srst dlouhosrstého jezevčíka není náročná - ale musí se pravidelně pročesávat, zvlášť v místech, kde se tvoří chuchvalce. Důležité je kontrolovat svislé uši kvůli případným zánětům zvukovodů a odstraňovat přebytečné chlupy. Jezevčíci často trpí potížemi s páteří, které se odvíjí od stavby jejich těla. Zvýšená pozornost by se měla věnovat chůzi do vysokých schodů
- zvláště trpí-li jezevčík nadváhou. Jezevčíci často trpí potížemi s páteří, které se odvíjí od jejich stavby těla. Zvýšená pozornost by se měla věnovat chůzi do vysokých schodů, zvlášť trpí-li jezevčík nadváhou.

Zkratka používaná v ČR: JTK




Dalmatin

28. září 2009 v 20:04 | Anča |  Psi,fenky a štěňata
Obrázek se otevře do nového oknaAčkoliv dalmatin patří pravděpodobně k nejstraším psím plemenům světa, byl do ČR poprvé dovezen až kolem roku 1970. Původ plemene není znám, ale má se za to, že pravlastí dalmatinů je Dalmácie (oblast v dnešním Chorvatsku
). Dalmatiny byli velice oblíbení u šlechty, zvláště ve Francii v 18. století měli konkrétní využití jako "kočároví psi". Jejich úkolem bylo běhat před spřežením a uvolňovat cestu pro kočár, ve kterém se vezl jejich pán.

Dalmatin je velmi milý a společenský pes, není bázlivý ani agresivní. Snadno přilne k rodině svého majitele
a je vhodný i k dětem. Není to ovšem zrovna ideální hlídací pes. Plemeno je vhodné do městského bytu
i na zahradu.

Péče o srst není náročná, ale protože celý rok líná, musí se vyčesávat speciální gumovou rukavicí.
Anglický název: Dalmatian

Zkratka používaná v ČR: DA





Petice proti zabíjení psíků

18. září 2009 v 14:05 | Anča |  Psi,fenky a štěňata
Dělám petici proti zabíjení psíků a chci aby jste se také zapsali.Stačí zapsat jméno a nebo přezdívku a pokud možno blog nebo web.Děkuju.Anča.

Americká krátkosrstá kočka

18. září 2009 v 13:57 | Anča |  Kočky,kocouři a koťata


american_shorthair2-igallery-image0000335-002.jpg



Historie a původ plemene

První krátkosrsté kočky se do Ameriky dostaly s evropskými kolonisty koncem 15. století. Lidé byli zvyklí brát si s sebou kočky na cesty, neboť chránily lodě před hlodavci. Postupně byly kočky všude tam, kde se usídlovali kolonisté.

Americká krátkosrstá kočka je obdobou evropské kočky na americkém kontinentě. Vznikla ustálením typu a barev u obyčejných domácích koček. Původně byla chována na hubení hlodavců jako kočka pracovní. Až koncem třicátých a začátkem čtyřicátých let byly chovány jako plemeno.

Povaha a charakter

Tato kočka se velice podobá evropské krátkosrsté kočce, ale i přesto jsou mezi nimi rozdíly. Americká krátkosrstá kočka je již od útlého věku až po dospělost velmi hravá, a proto je velmi ráda, když má okolo sebe veliký prostor a dostatek potřeb na hraní. Je šťastná, pokud ji vezmete na procházku a dovolíte ji vylézt na strom. Toto plemeno je nenáročné, odolné a velmi chytré, a proto vychází dobře s jinými kočkami a dokonce i se psy.

Popis a vzhled

Americká krátkosrstá kočka je středně velká až velká a poměrně mohutně stavěná. Dobře vyvinutá ramena lemují širokou a prostornou hruď. Jako svalnaté tělo má i osvalené nohy s těžkými kostmi. Tlapky jsou kulaté a silné a ocas se zbíhá do špičky. Hlava má kulatý tvar a je delší než širší. Nos je mírně projmutý a přechází ve čtvercovou hlavu. Středně velké uši jsou široce posazené od sebe. Oči mají kulatý tvar.

Srst americké krátkosrsté kočky se vyvíjela v drsných klimatických podmínkách na severu USA, proto má docela tvrdou texturu. Tvrdost srsti se může měnit podle ročního období. Dnes se toto plemeno vyskytuje ve stejných barvách jako kočka evropská. Nejkrásnější je v barvě stříbřitě černě mramorované.

Standard plemene

Americká krátkosrstá kočka spadá dle standardu mezi takzvané těžké typy. To se výrazně projevuje stavbou a velikostí těla u kocourů.

Základní péče

Srst tohoto plemene se udržuje dobře. Srst postačí jednou za týden vykartáčovat a poté přetřít semišovým hadříkem, aby se zdůraznil lesk srsti. Pokud kočka líná, je dobré použít masážní rukavici nebo gumový hřeben k vyčesávání mrtvých chlupů.

Zajímavost

Zvláštním znakem u tohoto plemena jsou dobře vyvinuté čelisti.

Americký kerl krátkosrstý a dlouhosrstý (American Curl Longhair and Shorthair)

18. září 2009 v 13:43 | Anča |  Kočky,kocouři a koťata

Historie a původ plemene

Původ plemene americký kerl je spojen s ochočením bezdomovské kočky ve městě Lakewood. V rodině Ruga se v červnu 1981 objevila dvě koťata se zvláštním tvarem uší a s hedvábnou srstí. Jedno bylo černé, druhé bílé a obě byla dlouhosrstá. Byla pojmenována Shulamith a Panda. Panda se po několika týdnech ztratila a tak se Shulamith stala původkyní tohoto plemene. V roce 1981 vrhla čtyři koťata, z toho dvě měla stejně stavěné uši. Toto plemeno se předvedlo v Kalifornii a bylo uznáno v USA v roce 1983. V Evropě se tyto kočky vyskytly až v roce 1995 a zatím nejsou FIFe a Britskou koordinační radou uznány pro vzácné plemeno kočky.

Povaha a charakter

Typický pro vzhled americké kadeřavé kočky jsou její uši tvaru půlměsíce. Srst této kočky je zkadeřená (lehce zvlněná) a polodlouhá. Výsledkem vnitroplemenného křížení vznikl krátkosrstý kerl, což svědčí o možnostech inbreedinga mezi kerly. Toto plemeno má zajímavě vykroucené uši, které dávají kočce výraz překvapení. Díky těmto uším dostalo plemeno i své pojmenování. Tuto zvláštnost uší dědí polovina koček tohoto vzácného plemene. Tyto kočky jsou velmi společenské a přátelské k lidem. Jsou také velmi inteligentní a mají velmi dlouhé dětství. I v dospělosti si velmi dlouho udržují chování kotěte. Jsou snadno adaptabilní téměř v každé situaci a dokážou si také udržet dobré vztahy s ostatními zvířaty.

Popis a vzhled plemene americký kerl

Tato kočka je střední velikosti a dosahuje hmotnosti 3 až 5 kg. Hlava má tvar klínu, je mírně delší než širší. Nos je přímý a mírně dlouhý. Uši jsou stočené dozadu, oči připomínají tvar vlašského ořechu. Ocas se zužuje do špičky a je silný.

Standard plemene

Plemeno americký kerl spadá do skupiny krátkosrstých koček a chovatelské organizace, které je uznávají, jsou TICA a CFA.

Péče o amerického kerla

Toto plemeno nevyžaduje žádnou zvláštní péči.



Zdroj:miciny.cz

Britská krátkosrstá kočka

10. září 2009 v 17:46 | Anča |  Kočky,kocouři a koťata

Britská krátkosrstá kočka se poprvé začala chovat kolem roku 1900 ve Velké Británii. Byla vyšlechtěna křížením perských koček a domácích krátkostrstých koček s mohutnou stavbou těla. Nejprve byla chována pouze v modré variantě, později se objevily další barevné varianty a v současnosti se chová ve všech možných barevných variantách. Britská krátkosrstá kočka je jedním z nejoblíbenějších plemen čistokrevných koček zejména pro svou přítulnou povahu, hebkou srst a pěknou tělesnou stavbu.

Charakter

Britské krátkosrsté kočky mají milou a přítulnou povahu, v mládí jsou velmi hravé. Snášejí se s ostatními domácími zvířaty a dovedou se zabavit i samy i když dobu čekání na svého pána si převážně krátí spánkem. Britské krátkosrsté kočky jsou vhodné pro chovatele, kteří chtějí mít pokojného domácího mazlíčka.

Standard

Britská krátkosrstá kočka je středně velká až velká. Má krátkou hustou srst s bohatou podsadou. Hlava je velká, kulatá s masivní lebkou, nos je krátký, široký a rovný. Uši jsou malé, mírně zakulacené a široce posazené. Oči jsou velké a kulaté a mají žlutou až měděnou barvu (u barevných variant jsou povolené i modré a zelené oči).

Zbarvení srsti

Základní barvy

Britské krátkosrsté kočky se původně vyskytovaly pouze v modré barvě, v současnosti se chovají i v barvě bílé, černé, lila, krémové, čokoládové, červené a v mnoha jejich želvovinových variantách.

Černá britská krátkosrstá

Popis-
Srst: stejná černá barva, nejsou žádné barevné variety. Bílé chloupky po těle jsou nežádoucí. Malá koťata mohou být lehce zrzavá, toto zbarvení přibližně v půl roce mizí. Pokud se černé britky sluní na slunci, může jejich srst získat hnědavé, nežádoucí zbarvení.
Oči: jiskřivé oranžové nebo měděné.
Hlava: kulatá, široká s krátkým nosem. Černý čenich. Uši se zaokrouhlenou špičkou.
Tělo: stejné jako u ostatních britek, polštářky tlapek černé.
Povaha: milá společnice a přítulná

Bílá britská krátkosrstá

Popis-
Srst: krátká, hustá, bílá, bez odstínů žluté a našedlé.
Oči: velké, kulaté, oranžové. Každé oko může mít různou sytost barvy. Uši zakulacené.
Hlava: kulatá, široká, rovný nos, čenich má růžovou barvu.
Tělo: silné, robustní, polštářky tlapek mají růžovou barvu.
Povaha: vypadá perfektně a stejně tak vystupuje.
Variety: s modrýma očima, s oranžovýma očima, s nestejně zbarvenýma očima

Krémová britská krátosrstá

Popis-
Srst: krátká, hustá podsada, jemná na dotek.Zbarvení jednobarevné, krémové, bez bílých znaků.
Oči: velké, kulaté, měděné, oranžové, zlaté. Oříšková barva je vada, oproti minulosti, byly povoleny.
Hlava: kulatá, široká, růžový čenich. Uši jsou zakulacené.
Tělo: silné, podsadité. Tlapky mají růžovou barvu.
Povaha: přítulná a velmi milá
Variety: žádné.


Modrá britská krátkosrstá

Popis-
Srst: krátká, hustá podsada. Barva světle až středně modrá. Mramorování je nežádoucí. Tygrování se může objevit u malých koťat, ale za pár měsíců zmizí.

Oči: velké, kulaté, měděné nebo oranžové.
Hlava: kulatá, modrý čenich, uši zakulacené.
Tělo: podsadité, tlapky jsou modré barvy.
Povaha: milá, přítulná, vyrovnaná, ale zároveň rozmazlená princezna. Má zvláštní zvukové projevy. Není tak hlučná, jako siamky, ale její zvuková konverzace je velmi výřečná. Její hluboké, hrdelní mňau zní v mnoha tónech .
Variety: Někdy je chatresská kočka považována za varietu britských krátkosrstých, jindy za samostatné plemeno. Tyto kočky byly vyšlechtěny v klášteře CHartrese ve Francii. Jsou silnější a větší než modré britky, mají protáhlejší obličeje a šedivější barvu srsti. Jsou si na první pohled velmi podobné.

Modrokrémová britská krátkosrstá

Popis-
Srst: krátká, hustá, bez známek tygrování. Světle modrá a krémová nesmí tvořit žádné skvrny. Optimální je velmi světlé zbarvení. Světlé chloupky jsou jemnější na dotek, než modré.
Oči: velké, kulaté, měděné , oranžové nebo zlaté.
Hlava: kulatá,modrý čenich, uši zakulacené.
Tělo: podsadité, tlapky růžové, modré nebo směs obou barev.
Povaha: velmi živá, zvědavá.
Variety: nejsou žádné.

Mramorovaná britská krátkosrstá

Popis-
Srst: Mramorování má jasně červenou barvu. Srst je krátká, jako plyšová. Jasně je vidět kresba srsti. Na nohou má jakoby náramky.
Oči: velké, kulaté, měděné až zlaté. Od koutku vnějšího oka se táhne dobře viditelný pruh.
Hlava: Kulatá, široká, čenich má jasně červenou barvu. Uši zakulacené.
Tělo: stejně jako ostatní britky, podsadité. Barva tlapek červená.
Povaha: přátelská, přítulná.
Variety: První varieta má na boku kresbu, která vypadá jako obláčky.
Druhý typ má kresbu podobnou spirálám. Je to klasický typ. Má na hřbetě tři pruhy , na hrudi náhrdelník, na čele kresbu do M. Obě strany těla mají mít stejnou kresbu.
Další varieta je Sříbřitá černě mramorovaná britská krátkosrstá kočka s klasickou kresbou.

Želvovinová britská krátkosrstá

Popis-
Srst: krátká a hustá a černé, červené, krémové skvrny by měly být stejnoměrně rozdělené po celém těle. Pokud mají na hlavě tkz. plamínek - lysinku, jedná se o zvlášť ceněné jedince.
Oči. velké, kulaté, oranžové nebo měděné.
Hlava: kulatá, čenich je černé barvy.
Tělo: podsadité, silné, tlapky růžové, černé nebo černorůžově skvrnité.
Povaha: bystrá a okouzlující. Má přezdívku Tortie-Želvička.
Variety: Želvovinová s bílou barvou (podobná želvovinové a navíc má bílé barvy) nebo modřeželvovinová s bílou (má místo černé barvy barvu modrou a krémovou).

Dvoubarevná britská

Popis-
Srst: krátká , hustá s pravidelnými plochami. Barevné skvrny mají být i po tvářích a nejlepší je i lysinka na obličeji.
Oči: velké, kulaté, měděné nebo oranžové. Zelené jsou považovány za vadu.
Hlava: kulatá, čenich růžový nebo odpovídající barva skvrnám po těle. Uši jsou zakulacené.
Tělo: svalnaté, podsadité. Tlapky mají růžovou barvu nebo barvu obdobnou jako skvrny.
Povaha: přítulná
Variety: Celkem jsou čtyři formy. I. černobílá, II. modrobílá, III. červenobílá, IV. krémovobílá.

Kouřová britská krátkosrstá

Popis-
Srst: krátká , hustá, spodek srsti má světlou až stříbrnou barvu, hotrní část je černá.
Oči. velké, kulaté, měděné, zlaté, oranžové.
Hlava: kulatá, černý čenich. Uši zakulacené.
Tělo: podsadité. Tlapky mají černé polštářky.
Povaha: přítulná, milá.
Variety: Jsou dvě kouřová britská krátkosrstá a to v barvách černé a modré.

Britská krátkosrstá kočka činčila

Popis-
Srst: krátká, hustá, bílá, na bocích, hlavě, ocásku a na uších má tmavé zabarvení. Barva podsady by měla být co nejbělejší. Barva zabarvení může být jako obvykle u britských koček, i hnědá.
Oči: kulaté, velké, barva očí zelená, černě orámované. Podstatný rozdíl oproti ostatním britským kočkám.
Hlava: kulatá, široká, růžový čenich, uši zakulacené.
Tělo: statné, tlapky růžové nebo v barvě zabarvení pesíků.
Povaha: spokojená, vyrovnaná.
Variety: různé zbarvení konečků srsti.

Moje 1. pejskovka

4. září 2009 v 16:56 | Anča |  Pejskovky(bleskovky)
1.Ahoj.
2.Jak se máš?
3.Co je za den?
4.A kolikátýho je?
5.Datum tvého narození?
6.Líbí se Ti můj blog?
7.Jaká je tvoje oblíbená barva?
8.Jak se jmenuje tvůj blog?
9.Pujdeš sem ještě někdy?
10.Jaké je tvoje nejoblíbenější zvíře?
11.Takto je konec,ahoj.


PS:Diplomky jsou se zvířátkama!

Čau čau

4. září 2009 v 16:04 | Anča |  Psi,fenky a štěňata
Čau čau je plemeno pocházející z Číny
, kde bylo využíváno místními mnichy k hlídání stád lam. Maso psů čau čau bylo také hojně využívané v čínské
kuchyni.

Zvláštností plemene čau čau je černý
jazyk, který se u jiných psů nevyskytuje. S černým jazykem se však můžeme setkat u medvědů, proto dříve byly psům čau čau přisuzovány medvědí vlastnosti - vzteklost, zuřivost, bojovnost. Plemeno čau čau je navzdory všem pověrám velmi trpělivý pes, který je spíše introvertní a nedůvěřivý.

Existují dvě variety plemene čau čau - krátkosrstá a dlouhosrstá. Péče o srst tohoto plemene je velmi náročná a vyžaduje pravidelné česání a kartáčování.

Plemeno čau čau je nutné důsledně chránit před přímým sluncem
. Čau čau velice špatně snáší vedra a hrozí mu přehřátí. V horkých letních dnech musíme psu dopřát chládek a dostatek tekutin.

Kliknutim na obrazek okno zavrete

Čivava

4. září 2009 v 15:10 | Anča |  Psi,fenky a štěňata
Čivava je nejmenším plemenem psů na světě a nese název největší provincie republiky Mexiko (Chihuahua). Do České
republiky byla první čivava dovezena v roce 1971 a první štěňata se narodila v roce 1974.

Čivava je velmi temperamentní, pozorný a mrštný pes a navzdory své velikosti je velmi odvážný. Miluje mazlení a stálou péči. Při neobratném zacházení může být velmi agresivní, proto je vhodné dbát na kontakt mezi čivavou a dětmi
, aby nedošlo k nepředvídaným úrazům.

U tohoto plemena existují dvě variety srsti.
Krátkosrstá varieta - Chihuahueňo - Pelo Corto:
Srst ke krátká na celém těle dobře přiléhá. Je-li vybavena podsadou, je srst poněkud delší; Volnější, řidší srst na hrdle a na břiše je přípustná; srst je poněkud delší na hrdle a na ocase, krátká v obličeji a na uších. Je lesklá a měkká na omak.
Dlouhosrstá varieta-Chihuahueňo - Pelo Largo:
Srst by měla být jemná a hedvábná, rovná nebo lehce zvlněná; nepříliš hustá posada je žádoucí. Srst je delší a tvoří praporce na uších, na krku, na zadní straně hrudních a pánevních končetin, na tlapách a na ocasu.

Péče o čivavu není náročná - srst vyžaduje občasné kartáčování. Nutností je ošetřování očního okolí speciální vodičkou, aby se nevytvářely nevzhledné skvrny po slzách.

Anglický název: Chihuahua




Thaiský ridgeback

3. září 2009 v 22:08 | Anča |  Psi,fenky a štěňata
Thajský ridgeback je unikátní psí plemeno. Vyšlechtěno bylo již ve středověku v Thajsku, ale díky značné izolaci země nedocházelo k vlivu dalších plemen, mezi sebou se množili pouze čistokrevní psi. Je známé převátně v Thajsku, ale poslední dobou se stává moderní i v jiných zemích. Chován je především jako domácí miláček, ale původně bylo úkolem thajského ridgebacka hlídání a lov.
Thajský ridgeback je chytý a aktivní pes, který má rád pohyb. Je to věrný a společenský pes, naopak samotu nesnáší. Rozdíl v povaze je znát u způsobu výchovy. Zatímco psi vychovaní mimo svou domovinu zejména pro účely rodinného společníka jsou poddajní a snášenliví, ridgebackové odchovaní v Thajsku se do společnosti začleňují hůř.
Toto středně velké plemeno psa není příliš náročné na péči, jeho na dotek sametová srst stačí jen občas kartáčovat. Thajský ridgeback je učelivý pes, ale občas svéhlavý a proto potřebuje pevnou výchovu. Má rád pohyb a je to především vynikající skokan - dokáže zdolat až dvoumetrové překážky.





Zlatý Retrívr

1. září 2009 v 22:20 | Anča |  Psi,fenky a štěňata
Zlatý retrívr pochází z 19
. století, kdy byl
vyšlechtěn v Anglii
za účelem donášení vodních ptáků. Sloužit ale může i jako hlídač či vodící pes. Zlatý retriever je poslušný, inteligentní a s přirozenými vlohami k práci. Jde o přátelské plemeno, přívětivé a důvěřivé, má dobrý vztah k dětem. Je velmi aktivní
a pracovitý.
Zlatý retrívr má velmi rád vodu a jeho pán by na to měl myslet. Je nutné dbát pravidelně o jeho srst a aspoň 2x týdně ji kartáčovat.







Rotvajler

1. září 2009 v 10:31 | Anča |  Psi,fenky a štěňata
Rotvajler má původ v Německu
, kde byl vyšlechtěn ve počátkem 19. století. Své jméno dostal podle města
Rottweiler. Původně sloužil pro lov černé zvěře a také jako hlídač stád. V současnosti se užívá jako služební pes a to jak v armádě, tak u policie.
Rotvailer je inteligentní a učenlivý pes. Je to velmi přátelské a společenské plemeno. Rotvajler je obětavý a věrný. Při výcviku je chápavý a snadno ovladatelný, při výcviku je však doporučován odborník. Rottweiler má velmi přátelský vztah k dětem, ovšem vůči potenciálním vetřelcům se může projevovat agresivně. Má rád pohyb a jsou doporučovány pravidelné delší procházky. Ty jsou důležité i ze zdravotních důvodů, aby se předešlo onemocnění kloubů, na které jsou velká plemena všeobecně náchylnější.