Blog dosud nebyl aktivován. Jako potvrzení Vám byl odeslán e-mail, obsahující aktivační klíč. Pokud jste vlastníkem tohoto blogu a nedostali jste aktivační e-mail, nebo jste jej omylem smazali, přihlaste se prosím a nechte si jej poslat znovu.

Psi,fenky a štěňata

Sussex Španěl

2. února 2010 v 20:12 | Anča
Sussex španěl byl vyšlechtěn ve Velké Británii na hrabství Sussex a odtud také pochází jeho název. V 50. letech byl pro zdokonalení plemene zřížen s Clumber španělem. Původně se využíval jako honící pes a stopař kořisti. V současné době se může využívat jako lovecký
pes, ale především se chová jako společník. Tomuto plemeni hrozí v dnešní době vyhynutí. Sussex španěl se chová pouze na území Velké Británie.
Sussex španěl je pes nižší postavy, který je velmi silný. Je velice inteligentní a naprosto oddaný svému pánovi, kterého velmi miluje
a nejlépe se cítí s ním a jeho rodinou. K cizím lidem se ale chová podezíravě. Sussex španěl je velmi poslušný pes a je poměrně lehké ho vycvičit. Při své práci je velmi pozorný a soustředěný. Je to aktivní pes, který potřebuje pravidelný pohyb a zátěž. Je možné ho chovat i v bytě
. Jeho srst je bohatá a jemná a potřebuje pravidelné každodenní vyčesávání. Sussex španěl velmi špatně snáší horko.
Anglický název: Sussex Spaniel

Opičí pinč

2. února 2010 v 20:11 | Anča

Opičí pinč

Obrázek se otevře do nového okna
Opičí pinč byl vyšlechtěn v 17. století v Německu. Tohoto psa zachytil na svých obrazech například Vincent Van
Gogh. Původně se tento pes využíval na chytání krys a jiných škůdců. V dnešní době se chová jako společník. V roce 1896 byl Opičí pinč uznán jako samostatné plemeno.
Opičí pinč je miniaturní, dekorativní pes, který je velmi poslušný. Je oddaný svému pánovi, je skvělým společníkem a dokonale poslouchá všechny povely svého majitele. Má velmi milou a přátelskou povahu, nikdy nebývá agresivní ani podrážděný. Je to skvělý pes k dětem. Jeho srst je drsná, kudrnatá a dlouhá a vyžaduje speciální péči.
Anglický název: Money Dog

Anglický buldog

4. ledna 2010 v 14:59 | Anča

Anglický buldok

Obrázek se otevře do nového okna
Obrázek se otevře do nového okna
Obrázek se otevře do nového okna
Plemeno "Anglický buldok" bylo původně využíváno k býčím zápasům v arénách (odtud název bulldog = býčí pes). V roce 1835 však bylo býčím zápasům definitivně odzvoněno a anglický buldok ztratil uplatnění. Naštěstí pro buldoky i jejich věrné obdivovatele se nepřestalo s dalším šlechtěním a z bojového plemene se podařilo vytvořit skutečně odolného, silného a dominantního psa. V dnešní době je buldok používán jako společenský pes.

U anglického buldoka (stejně jako u většiny molossoidních plemen) se doporučuje velmi vlídná, avšak důsledná výchova. Anglický buldok není plemeno vhodné pro odchov ve venkovním
kotci - potřebuje cítit neustálou přítomnost své rodiny, jinak není šťastný. Toto plemeno není náročné na pohyb a gaučové polehávání mu není cizí.

Péče
o anglického buldoka není náročná. Doporučuje se pravidelné čištění kožních záhybů v obličejové části speciální vodičkou, pravidelná kontrola uší, kvůli zánětům
zvukovodů a cca 1x za týden kartáčování krátké srsti.

Anglický název: English Bulldo

Jezevčík dlouhosrstý trpasličí

28. září 2009 v 20:18 | Anča
Obrázek se otevře do nového okna Jezevčík je všestranný lovecký pes, který byl vyšlechtěn v Německu. Jezevčíky dělíme podle velikosti na:
- standardní
- králičí
- trpasličí
a dále podle druhu srsti na:
- hladkosrsté
- dlouhosrsté
- hrubosrsté
Nejstarší zmínky o jezevčících jsou ze 14. - 15 stol. a zcela bezvýhradně se týkají hladkosrstého jezevčíka, který je pravděpodobně přímým příbuzným basetů a pinčů. Hladkosrstý jezevčík se řadí k nejstarším německým loveckým psům. Přibližně o sto let později se k hladkosrstému jezevčíkovi přikřížil španěl a vznikl dlouhosrstý jezevčík. Vznik drsnosrstého jezevčíka, se datuje o dalších sto let později - kdy byl v 17. - 18. stol. k hladkosrstému jezevčíkovi přikřížen knírač a Dandie dinmond teriér.

Jezevčíci jsou velmi chytří s velkým rozsahem uplatnění při lovu. Jsou výborní stopaři a osvědčili se i při práci na barvě. Stopu hlásí pronikavým nezaměnitelným štěkotem. Díky svému dlouhému tělu a krátkým nohám jsou výborní i při práci pod zemí.

V současné době je jezevčík využíván nejen jako
lovecký pes, ale hlavně jako společník a rodinný pes.
Jezevčík miluje společnost své rodiny a dlouhé procházky.

Péče o srst dlouhosrstého jezevčíka není náročná - ale musí se pravidelně pročesávat, zvlášť v místech, kde se tvoří chuchvalce. Důležité je kontrolovat svislé uši kvůli případným zánětům zvukovodů a odstraňovat přebytečné chlupy. Jezevčíci často trpí potížemi s páteří, které se odvíjí od stavby jejich těla. Zvýšená pozornost by se měla věnovat chůzi do vysokých schodů
- zvláště trpí-li jezevčík nadváhou. Jezevčíci často trpí potížemi s páteří, které se odvíjí od jejich stavby těla. Zvýšená pozornost by se měla věnovat chůzi do vysokých schodů, zvlášť trpí-li jezevčík nadváhou.

Zkratka používaná v ČR: JTK



Dalmatin

28. září 2009 v 20:04 | Anča
Obrázek se otevře do nového oknaAčkoliv dalmatin patří pravděpodobně k nejstraším psím plemenům světa, byl do ČR poprvé dovezen až kolem roku 1970. Původ plemene není znám, ale má se za to, že pravlastí dalmatinů je Dalmácie (oblast v dnešním Chorvatsku
). Dalmatiny byli velice oblíbení u šlechty, zvláště ve Francii v 18. století měli konkrétní využití jako "kočároví psi". Jejich úkolem bylo běhat před spřežením a uvolňovat cestu pro kočár, ve kterém se vezl jejich pán.

Dalmatin je velmi milý a společenský pes, není bázlivý ani agresivní. Snadno přilne k rodině svého majitele
a je vhodný i k dětem. Není to ovšem zrovna ideální hlídací pes. Plemeno je vhodné do městského bytu
i na zahradu.

Péče o srst není náročná, ale protože celý rok líná, musí se vyčesávat speciální gumovou rukavicí.
Anglický název: Dalmatian

Zkratka používaná v ČR: DA




Petice proti zabíjení psíků

18. září 2009 v 14:05 | Anča
Dělám petici proti zabíjení psíků a chci aby jste se také zapsali.Stačí zapsat jméno a nebo přezdívku a pokud možno blog nebo web.Děkuju.Anča.

Čau čau

4. září 2009 v 16:04 | Anča
Čau čau je plemeno pocházející z Číny
, kde bylo využíváno místními mnichy k hlídání stád lam. Maso psů čau čau bylo také hojně využívané v čínské
kuchyni.

Zvláštností plemene čau čau je černý
jazyk, který se u jiných psů nevyskytuje. S černým jazykem se však můžeme setkat u medvědů, proto dříve byly psům čau čau přisuzovány medvědí vlastnosti - vzteklost, zuřivost, bojovnost. Plemeno čau čau je navzdory všem pověrám velmi trpělivý pes, který je spíše introvertní a nedůvěřivý.

Existují dvě variety plemene čau čau - krátkosrstá a dlouhosrstá. Péče o srst tohoto plemene je velmi náročná a vyžaduje pravidelné česání a kartáčování.

Plemeno čau čau je nutné důsledně chránit před přímým sluncem
. Čau čau velice špatně snáší vedra a hrozí mu přehřátí. V horkých letních dnech musíme psu dopřát chládek a dostatek tekutin.

Kliknutim na obrazek okno zavrete

Čivava

4. září 2009 v 15:10 | Anča
Čivava je nejmenším plemenem psů na světě a nese název největší provincie republiky Mexiko (Chihuahua). Do České
republiky byla první čivava dovezena v roce 1971 a první štěňata se narodila v roce 1974.

Čivava je velmi temperamentní, pozorný a mrštný pes a navzdory své velikosti je velmi odvážný. Miluje mazlení a stálou péči. Při neobratném zacházení může být velmi agresivní, proto je vhodné dbát na kontakt mezi čivavou a dětmi
, aby nedošlo k nepředvídaným úrazům.

U tohoto plemena existují dvě variety srsti.
Krátkosrstá varieta - Chihuahueňo - Pelo Corto:
Srst ke krátká na celém těle dobře přiléhá. Je-li vybavena podsadou, je srst poněkud delší; Volnější, řidší srst na hrdle a na břiše je přípustná; srst je poněkud delší na hrdle a na ocase, krátká v obličeji a na uších. Je lesklá a měkká na omak.
Dlouhosrstá varieta-Chihuahueňo - Pelo Largo:
Srst by měla být jemná a hedvábná, rovná nebo lehce zvlněná; nepříliš hustá posada je žádoucí. Srst je delší a tvoří praporce na uších, na krku, na zadní straně hrudních a pánevních končetin, na tlapách a na ocasu.

Péče o čivavu není náročná - srst vyžaduje občasné kartáčování. Nutností je ošetřování očního okolí speciální vodičkou, aby se nevytvářely nevzhledné skvrny po slzách.

Anglický název: Chihuahua



Thaiský ridgeback

3. září 2009 v 22:08 | Anča
Thajský ridgeback je unikátní psí plemeno. Vyšlechtěno bylo již ve středověku v Thajsku, ale díky značné izolaci země nedocházelo k vlivu dalších plemen, mezi sebou se množili pouze čistokrevní psi. Je známé převátně v Thajsku, ale poslední dobou se stává moderní i v jiných zemích. Chován je především jako domácí miláček, ale původně bylo úkolem thajského ridgebacka hlídání a lov.
Thajský ridgeback je chytý a aktivní pes, který má rád pohyb. Je to věrný a společenský pes, naopak samotu nesnáší. Rozdíl v povaze je znát u způsobu výchovy. Zatímco psi vychovaní mimo svou domovinu zejména pro účely rodinného společníka jsou poddajní a snášenliví, ridgebackové odchovaní v Thajsku se do společnosti začleňují hůř.
Toto středně velké plemeno psa není příliš náročné na péči, jeho na dotek sametová srst stačí jen občas kartáčovat. Thajský ridgeback je učelivý pes, ale občas svéhlavý a proto potřebuje pevnou výchovu. Má rád pohyb a je to především vynikající skokan - dokáže zdolat až dvoumetrové překážky.




Zlatý Retrívr

1. září 2009 v 22:20 | Anča
Zlatý retrívr pochází z 19
. století, kdy byl
vyšlechtěn v Anglii
za účelem donášení vodních ptáků. Sloužit ale může i jako hlídač či vodící pes. Zlatý retriever je poslušný, inteligentní a s přirozenými vlohami k práci. Jde o přátelské plemeno, přívětivé a důvěřivé, má dobrý vztah k dětem. Je velmi aktivní
a pracovitý.
Zlatý retrívr má velmi rád vodu a jeho pán by na to měl myslet. Je nutné dbát pravidelně o jeho srst a aspoň 2x týdně ji kartáčovat.






Rotvajler

1. září 2009 v 10:31 | Anča
Rotvajler má původ v Německu
, kde byl vyšlechtěn ve počátkem 19. století. Své jméno dostal podle města
Rottweiler. Původně sloužil pro lov černé zvěře a také jako hlídač stád. V současnosti se užívá jako služební pes a to jak v armádě, tak u policie.
Rotvailer je inteligentní a učenlivý pes. Je to velmi přátelské a společenské plemeno. Rotvajler je obětavý a věrný. Při výcviku je chápavý a snadno ovladatelný, při výcviku je však doporučován odborník. Rottweiler má velmi přátelský vztah k dětem, ovšem vůči potenciálním vetřelcům se může projevovat agresivně. Má rád pohyb a jsou doporučovány pravidelné delší procházky. Ty jsou důležité i ze zdravotních důvodů, aby se předešlo onemocnění kloubů, na které jsou velká plemena všeobecně náchylnější.

Dobrman

31. srpna 2009 v 23:02 | Anča
Dobrmana vyšlechtil Friedrich Louis Dobermann, výběrčí daní a správce rasovny, který se rozhodl jako městský odchytávač psů, zkřížit nejostřejší plemena. Výsledkem křížení měl být pes, kterého by Dobermann využit při výkonu svého povolání. Plemenu dali základ patrně: německý pinč, rotvailer, manchesterský teriér a anglický chrt. F.L. Dobernann byl s výsledkem spokojen tak, že dal plemenu i své jméno.
Dobrman vyniká odvahou, je to vynikající hlídač a obranář. Založením je Dobrman mírumilovný, přátelský, v rodině velmi přítulný a milující děti. Přilne však jen ke členům rodiny svého pána. Dobrmana by si v žádném případě neměl pořizovat člověk, který nemá žádné zkušenosti se psy. Dobrman potřebuje pevnou ruku a důslednou výchovu, se kterou se musí začít co nejdříve.
Dobrman se těžko snáší s ostatními psy.

Dobrman je díky své krátké srsti velmi náchylný na chlad, proto není vhodný k celoročnímu odchovu venku.


Německá doga

31. srpna 2009 v 22:49 | Anča

Německá doga patří mezi největší plemena na světě. Svou postavou vytvořila mylnou představu o zlém a bojechtivém psu. Německá doga je naopak velmi vyrovnané plemeno, které
má výborný vztah ke svému majiteli a jeho rodině. Je však nutné s výchovou začít velmi brzy (doporučený odběr štěňat je mezi 7 - 9 týdnem). Pokud je štěně ihned socializováno a zvykáno na ostatní zvířata v domácnosti
, nemá s nimi v budoucnu žádný problém.

Německá doga byla vyšlechtěna z psů tzv. "býkohryzů. Byla využívána nejen k lovu (štvanicím na divočáky i vysokou zvěř), ale i jako hlídač a naháněč dobytka.

Péče o Německou dogu je velmi náročná. V prvním roce života je třeba dopřát štěněti velké množství kvalitní stravy
. Nedostatečná nebo nekvalitní strava může mít za následek celoživotní zdravotní problémy psa. Srst se musí pravidelně kartáčovat. Tomuto plemeni je třeba dopřát spaní na měkké podložce, aby se předešlo nehezkým a bolestivým proleženinám. Německá doga je náročná na prostor a potřebuje hodně pohybu a dlouhé procházky.
Německá doga je též zatížena dědičnými chorobami - toto plemeno často postihuje otočení žaludku, dysplazie kloubů, u skvrnité variety se může objevit i jednostranná nebo oboustranná hluchota.


REKORD:Rekord německé dogy-měřila 107 cm.




Spisy a obrázek z webu:www.pejskar.cz-rekord z dětského časopisu Mateřídouška

Anglický mastif

31. srpna 2009 v 22:20 | Anča
Anglický mastif je doslova obr s dobrým srdcem. Je to velký rodinný pes, který miluje svoji rodinu a vyžaduje její blízkost. Proto není dobré anglického mastifa (v rozporu s jeho velikostí) chovat venku v kotci. Anglický mastif je inteligentní pes, který členům své rodiny (zvláště dětěm) dovolí téměř vše. Je klidný až apatický. Z míry ho dokáže vyvést pouze ohrožení jeho rodiny nebo teritoria, kdy se stává nebezpečným
.
Anglický mastif je největším psem, který dosahuje hmotnosti až 160 kg. Díky své mohutné konstrukci mívá potíže s kloubním systémem
, proto není vhodné psa přetěžovat zvlášť ve štěněcím věku. Ani v dospělosti nejsou nutné dlouhé procházky. Vhodnější je zvolit několik kratších procházek během celého dne než jednu dlouhou.
REKORD:Rekordman A. mastif měl za sebou užneuvěřitelných 156 kg!!!!!!





A rekord z dětského časopisu Mateřídouška

Yokšírský teriér

31. srpna 2009 v 22:16 | Anča
Původní využití Yorkšírského teriéra nepatřilo právě k nejvznešenějším. V 11. stol. bylo toto plemeno chované anglickou chudinou a bylo primárně určeno k lovu krys, potkanů a králíků. Vyšlechtění malého a (přesto robustního) a velmi hbitého psíka mělo svůj důvod. V 11. stol. platil pro chudinu absolutní zákaz lovu a s ním i spojený zákaz chovu velkých loveckých psů. Z toho důvodu si vyšlechtili horníci z oblasti West Riding v hrabství Yorkshire vyhovujícího malého psíka. Na vzniku jorkšírského teriéra se patrně podíleli nízkonozí skotští teriéři a maltézáček. Původní poslání yorkšírského teriéra nebylo právě lehké. Doprovázel horníky do šachet, kde působil jako krysař. Angličtí dělníci pořádali pro své psy dokonce i zápasy s krysami. Koncem 19
. stol. se však stal mazlíčkem dam z vyšší společnosti a byl povýšen na společenského psa. Toto využití mu zůstalo dodnes.

Yorkšírský teriér je velmi milý a veselý pes. Oddanost ke svému pánovi hraničí až se závislostí. K ostatním lidem však bývá odměřený a ostražitý.

Péče o
jorkšírského teriéra spočívá hlavně v péči o srst, tu je třeba pravidelně česat a kartáčovat.
Anglický název: Yorkshire Terrier


Německý ovčák

31. srpna 2009 v 22:00 | Anča
Německý ovčák je poměrně mladé plemeno, jehož podoba se ustálila až na přelomu 19. a 20
. stol. Vynikajících kvalit tohoto plemene bylo hojně využíváno v obou světových válkách, kdy se německý ovčák osvědčil jako "zdravotnický pes". Mezi světovými válkami a po druhé světové válce vzrostla celosvětová obliba německého ovčáka a jeho služby u policie a vojska jsou v dnešní době takřka nepostradatelné.

Německý ovčák - silný a neohrožený pes

Německý ovčák je silný neohrožený pes, který
je vždy připraven bránit svého pána a jeho majetek
. Je to spolehlivý pes s pevnými nervy, který je snadno cvičitelný. Díky výborným vlastnostem spojeným s nadáním k čichovým pracem a klusáckou stavbou těla, která mu umožňuje pracovat s nosem u země a sledovat stopu, se německý ovčák osvědčil jako výborný stopař.

Péče o plemeno německý ovčák

Péče o plemeno německý ovčák není náročná, potřebuje dostatek pohybu a zaměstnání. A pokud to je možné, je dobré psu dopřát alespoň základní výcvik.
Také je vhodné nechávat psa spát na měkké podložce, předejde se tak nepříjemným a bolestivým otlakům v oblasti kloubů.
Plemeno německý ovčák je náchylné k dysplázii kyčelních kloubů.






Labradorský retrívr

31. srpna 2009 v 21:48 | Anča
Labradorský retrívr nebo zkráceně labrador byl svým původním využitím rybářský pes a jeho úkolem bylo tahat sítě s rybami z vody
. Černé variantě psa se říkalo chybně "novofundlandský pes". Novofundlandský pes je však těžší a chlupatější. Sice patrně stál u šlechtění labradorského retrívra, ale dnes už jsou obě plemena samostatná. Ze svého původního využití si labrador odnesl lásku k vodě. Doslova miluje koupání
a hrátky ve vodě všeho druhu.
Labradorský retrívr se do ČR dostal až v roce 1971, ale od té doby - díky jeho vlastnostem - jeho obliba stále stoupá. Labradorský retrívr je velice inteligentní a neagresivní pes, který se osvědčil jako pomocník pro handicapované lidi, slepecký pes, záchranář, stopař, hledač drog a služební pes.

Labradorský retrívr není náročné plemeno. Srst je třeba pouze 1x týdně vykartáčovat a otřít vhlkým hadříkem. Náročnější je dopřát psu pohyb a aktivitu. Labrador musí mít stálé zaměstnání, jinak si hledá zábavu sám a ta nemusí být vždy v souladu s přáním majitele. Také je vhodný častý kontakt s rodinou. Bez přítomnosti "svých" lidí je retrívr velmi nešťastný.

Stinnou stránkou jsou dědičné choroby - toto plemeno je náchylné k dysplázii kyčelních kloubů, epilepsii a alergiím. Také se doporučuje nechávat psa spát na měkké podložce, aby se předešlo ošklivým a bolestivým proleženinám.




Rhodéský ridgeback

31. srpna 2009 v 21:33 | Anča

Rhodéský ridgeback je velmi staré plemeno, novodobě je jeho
původ přiřazován do Jihoafrické republiky (Rhodesie). Domorodci jej používali při
lovu lvů. Proto se tomuto plemenu říká někdy i lví pes. Označení ridgeback získal podle podle pruhu s obrácenou srstí na zádech (ridge). Jde o výborného stopaře a ačkoliv už není využíván přímo pro lov, často jej drží myslivci, pro které slouží jako honič a stopař. Jinak najde uplatnění jako rodinný pes a hlídač.
Rhodéský ridgeback je i přes svoji mohutnou postavu přátelský pes, která má rád kontakt s člověkem. Je však nutná pevná a důsledná výchova. K dětem je tolerantní, kočky a jiná domácí zvířata
respektuje, pokud je s nimi od malička seznamován.
Rhodéský ridgeback má rád pohyb, například při běhu vedle kola nabo při dlouhých výletech. Díky své mohutné ale mrštné hpostavě najde uplatnění i jako služební nebo záchranářský pes.


Spisy z webu:www.pejskar.cz

Border kolie

31. srpna 2009 v 21:27 | Anča
Border kolie byla vyšlechtěna před 150 lety na britsko-skotské hranici (odtud border=hranice) s cílem získat pracovního psa s co nejlepšími vlastnostmi. U border kolie se tento záměr bezezbytku splnil. Border kolie je označována za jednoho z nejchytřejších psů na světě. Velmi rychle se učí a nabyté znalosti dokáže jaksepatří využít. Border kolie potřebuje hodně aktivity a pohybu. Toto plemeno by si neměl rozhodně řídit člověk, který nebude mít čas se kolii věnovat. Je třeba zajistit výcvik a případně i některý ze psích sportů. Pokud border kolie nebude mít zaměstnání, které ji zabaví, může se z nudy stát i agresivní. Za normálních okolností border kolie agresivitu neprojevuje a dobře snáší ostatní zvířata i děti.
Péče o srst není náročná stačí pravidelné kartáčování - asi 1 x týdně.

Vše na webu.www.pejskar.cz

Kavalír King Charles španěl

31. srpna 2009 v 20:51 | Anča
  • Kavalír jako pes má mnoho dobrých vlastností, které převažují nad těmi špatnými. Jako většina ostatních psů plemene kavalír king charles španěl je velice temperamentní, společenský, miluje procházky a pohyb. S ostatními psy se snáší dobře, ale když se mu něco nelíbí, dokáže se ozvat. Je to pes do nepohody, jen tak nic ho nerozhodí, ale je i citlivý a lidem, které má rád, to dokáže dát najevo.
  • Když je člověku smutno nebo je nemocný, dokáže Kavalír svojí přítomností hned zlepšit náladu. Od malička jsem se ho pokoušela cvičit a vyplatilo se, když jdeme na procházku nebojím se ho pustit na volno, protože s každým zavoláním dokáže bez problému přijít. Každému, kdo by si chtěl pořídit pejska, bych doporučila právě plemeno Kavalíra, protože si nekoupí jenom pejska, ale i výborného společníka a sportovce.
Miláčkem dalšího krále-Karla II.(17.století)-byl tenhle malý psíček,který po králi získa i své dnešní jméno-Kavalír Kig Charles španěl(podobný je mu taky King Charles španěl).Ale i když dnes nosí jméno anglického a skotského,jeho předkové pocházejí z Číny nebo Japonska a do Anglie se se dostal v 16.století z Francie.




Foto a spisy s tečkami najdeš na www.zorba.cz
 
 

Reklama